pondělí 12. října 2009

Duch Excaliburu

Udělat herní časopis takový, aby v době internetu byl zajímavý pro širokou skupinu čtenářů, není snadné. Svět her je světem virtuálním, ale lidé žijí ve světě skutečném. A svět skutečný není zdaleka takový, jaký si představují. Co se týče časopisů, tak tam si lidé často vybírají tituly, které se nějakým způsobem dotýkají reálného života (i když je v drtivé míře pro čtenáře nedosažitelný).

Aby si čtenář mezi stovkama časopisů o reálném světě zvolil časopis o světě virtuálním (např. Excalibur), pak musí tento časopis nabídnout něco, co časopis o reálném světě nabídnout nemůže a co je přitom pro čtenáře lákavé a obohacující. A to je trochu problém herních časopisů: pro čtenáře nepřináší na první pohled nic, co by je mohlo obohatit. Vím, řeknete, že lidé jsou povrchní a vyhledávají pokleslou "Nováckou" zábavu. Ovšem ve své podstatě stále hledají něco, co je posune vpřed. Často to hledají v příbězích a tedy ve zkušenostech jiných lidí, srovnávají atd. - viz film "Číslo 5 žije".

Tudíž to, co by měl Excalibur posunout na vyšší proveň sledovanosti, by mělo být právě toto. A otázka dne zní: "Dá se to najít ve světě her a nabídnout to čtenářům Excaliburu"?