O čem tady vlastně píšete?

Čtenář Fern pařed chvíli napsal: "Myslím si, že z BOMBASTICKÝCH plánů na Super Extra Nový Excalibur a blog jste udělali naprostý GULÁŠ... Gratuluji!!!... Svědčí o tom i to, že netuším kam tento příspěvek zařadit... Nevím o čem tady vlastně píšete... dle mého názoru to nemá ani hlavu, ani patu..." To je přesně ono! I když to čtenář Fern myslel asi trochu jinak, zcela vystihl podstatu: "O čem tady vlastně píšete?"

O čem tady vlastně píšou? To je totiž přesně to, co si říká většina čtenářů všech herních časopisů a herních internetových stránek. Miliony slov, videí, obrázků, článků, recenzí a všeho možného. A přes to všechno je zde ono: "O čem tady vlastně píšou?" A co na to asi říkají ti, kteří denně plní skutečné i virtuální stránky informací o hrách? "Ale vždyť je to přeci jasné! Píšeme o hrách, o tom, jak jsou dobré, o čem jsou, jaké mají nedostatky, jaké přednosti, kdy a proč a zda a nač a to přeci nemusíme vůbec vysvětlovat, to je přeci jasné! Ten, kdo to nechápe, je nějaký cvok nebo někdo, kdo vůbec hrám nerozumí. Ale my píšeme pro takové, jací jsme my, pro hráče a o hrách a je to přeci úplně jasné."

Je to jasné a přes to je ve vzduchu cítit: "O čem to vlastně píšou?". To je ten důvod, proč si většina z nás čte z herních časopisů jen pár článků a ostatní nechá ležet ladem. Samozřejmě, každého baví něco jiného. Ale správný herní časopis by měl zaumout alespoň polovinou svého obsahu a ne jen pár stránkami, jinak nemá právo na existenci. A to je právě cíl Excaliburu. Aby si jeho čtenáři nemuseli klást otázku: "O čem to tady vlastně píšou?".

I proto tady na blogu píšu, že v Excaliburu nebudou recenze - ne jen kvůli aktuálnosti. Časopis, složený převážně z recenzí totiž není příliš zábavné čtení. Ale přitom je potřeba také psát o nových i starších hrách, bez toho by byl časopis pouhou filozofickou publikací. Ale jde o to jak o hrách psát a na co se zaměřit. 

Každý případný čtenář chce od časopisu něco jiného. Každý čtenář má svůj oblíbený žánr nebo dokonce jen svoji jednu oblíbenou hru. Přitom jsou tisícovky her různých her, spousta různých žánrů a podžánrů. Navíc je spousta různých herních platforem (několik druhů konzolí, PC, Apple, mobilů atp.). A je spousta různých jiných informačních zdrojů (časopisy, internet). 

A aby to nebylo tak jednoduché, tak je ještě několik základních různých skupin čtenářů: pařani (co hrají nejlépe každý den jinou hru), hráči-specialisti (co hrají převážně jednu hru po mnoho týdnů, měsíců či let), příležitostní hráči (občas si zahrají nějakou tu velkou hru), běžní uživatelé PC (co si občas zahají jednoduchou hru - casual, freeware, shareware...) a do toho ještě nehráči (hry je zajímají jako fenomén, ale jinak je nehrají).

Proto si každý časopis musí vybrat, pro koho, o čem a jak bude psát. Podle mého názoru jsou Level, Score a dříve vycházevší Next Level, Doupě, PC Gamer atd. a asi i všechny světové herní časopisy určeny hlavně pařanům. Excalibur má za úkol být otevřený všem skupinám. Také pro to v něm bude většinu obsahu budou tvořit různé všeobecně zajímavé články a herní témata, napsané maximálně čtivě a srozumitelně. A nezbytná část o konkrétních hrách bude zpracovaná podobně, převážně formou qwe (už je to tu zase, pomoc!). Samozřejmě bude pro všechny herní platformy i žánry.

Těď doufám, že už je jasné, pro koho a o čem bude Excalibur. Pokud to stále není jasné, souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím nebo máte připomínky, dotazy atd., napište to do komentářů.